"brňák"

Ze série vozů čísel 46 až 55 (typově shodné vozy od čísla 36 do 65)
Rok výroby 1948
Zařazen do provozu 21. 4. 1949
Vyřazen z osobní dopravy 1. 12. 1982
Výrobce:
mechanická část: Národní podnik Gottwaldovy závody, První brněnská a Královopolská strojírna Brno
elektrická výzbroj: Národní podnik Moravské elektrotechnické závody, Drásov a Českomoravská-Kolben-Daněk, národní podnik, Elektrotechnická továrna a slévárna Praha-Vysočany
Výrobní číslo: 26 473

Délka vozu přes spřáhla:	12 372 mm
Délka vozové skříně:	10 880 mm
Šířka vozové skříně:	2 450 mm
Vrchol střechy nad TK:	3 140 mm
Rozvor náprav:	3 800 mm
Průměr kol:	830 mm
Hmotnost prázdného vozu:	14 100 kg
Počet míst k sezení/stání:	28/54
Typ trakčního motoru:	TM 60
Výkon motorů (hodinový):	2x48 kW

Motorové vozy "brňák", kterými byla modernizována ostravská tramvajová doprava ve 40. a na počátku 50. let minulého století, jsou v podstatě vyvrcholením klasické koncepce dvounápravové obousměrné tramvaje. V letech 1944 až 1951 bylo v Ostravě zařazeno do provozu celkem 30 vozů tohoto typu, který v celkovém vzhledu nezapřel příbuznost s podobnými vozy dodávanými stejným výrobcem do Brna.

Moderní pojezd je tvořen dvounápravovým podvozkem s dvojitým vypruženim a valivými nápravovými ložisky (u několika vozů s kluznými) s tichým a měkkým chodem. Prostorné a nízké vstupy umožňovaly pohodlný a rychlý nástup cestujících. Krokem zpět byla jen smíšená stavba vozové skříně s poměrně širokými meziokenními sloupky, která při ztrátě tuhosti měla za příčinu neklidnou jízdu vozu. Byla použita osvědčená elektrická výzbroj BBC s kontroléry P 4, trakční motory typu TM 60 a pantograf s plechovým smykadlem byl z výroby ČKD. Prvních pět válečných vozů mělo při dodání lyrový sběrač a motory BBC GTM 3i.

Ani "brňákům", které se staly v Ostravě před dodávkou tramvají nové generace nejpočetnější skupinou motorových vozů, se nevyhnuly různé provozní úpravy. V polovině 50. let byly dosazeny ukazatele směru, v roce 1964 bylo instalováno zvukové a světelné zařízení nutné pro samoobslužný provoz a na počátku 70. let byl změněn u většiny vozů původní bílo-hnědý nátěr na jednotný krémově-červený. Rovněž elektrická výzbroj byla sjednocena a všechny vozy obdržely motory TM 60, pantograf a od konce 50. let uhlíková smykadla. Po zavedení bezpeněžního styku v roce 1978 byly rovněž demontovány zástěny za řidičem. Po ukončení provozu dvounápravových tramvají přes centrum města v roce 1976 obsluhovaly tyto vozy jen příměstské tratě do Klimkovic, Hlučína a Budišovic-Kyjovic a s jejich rušením byly postupně vyřazovány. Poslední dva vozy tohoto typu byly na lince číslo 5 nahrazeny rekonstruovanými vozy T 2R v roce 1986.

Náš historický vůz číslo 50 byl vyřazen z osobní dopravy po zastaveni provozu do Hlučína v roce 1982, nadále se však použival pro služební účely nejprve ve vozovně Ostrava, posléze u střediska vrchní stavby a nakonec ve vozovně Poruba. Jako historický se poprvé představil v roce 1987. V roce 1991 se podrobil důkladné opravě a byl uveden do historického stavu odpovídající druhé polovině 60. let. Je určen do soupravy s vlečným vozem číslo 219.

[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel", která byla vydána ke stému výročí elektrické tramvaje v Ostravě.]